Tento název jsem si vypůjčil ze známého českého filmu, ve kterém excelují Luděk Sobota a Petr Nárožný jako tzv. náboráři pracovních sil – dnes bychom řekli personalisté nebo headhunteři.
Proč mě tato hláška napadla? Zase jsem se zamyslel nad tím, jakou zvolit fixaci při dnešních vysokých úrokových sazbách.
A jaký je můj pohled?
Pokud bych si dnes bral hypoteční úvěr, tak určitě vím, že bych nezvolil fixaci delší než 5 let, kde se úrokové sazby pohybují kolem 6 %.
Pokud bych volil kratší fixaci, protože z pohledu budoucna bych očekával opět pokles, určitě to také není špatná úvaha. Ale pozor na to, že v současnosti se úrokové sazby např. s fixací 3 roky pohybují vždy minimálně o 0,3 % - 1 % výš a u fixací na 1-2 roky dosahují většinou až na 7 %, pokud zrovna nemá některá z bank akci.
A co účelně vynaložené náklady?
Druhý pohled se nabízí s účelně vynaloženými náklady. Pokud bych totiž počítal s tím, že budu moct přejít do jiné banky při poklesu úrokových sazeb bez sankce (pouze za poplatek ve výši zhruba tisícovky), nebo mi banka ochotně sníží sazbu i mimo období fixace, pak by mi mohlo být jedno, zda mám fixaci na 3, 5, 7 či 10 let – zkrátka bych volil tu nejnižší a v okamžiku poklesu refinancoval.
Co na to nový zákon o účelně vynaložených nákladech?
V Poslanecké sněmovně právě leží nový zákon, jenž má účelně vynaložené náklady zpřesnit. Jaké přesné bude jeho znění a kdy bude schválen, zatím nikdo neví, ale šušká se, že možná do konce roku 2023.
Bude-li zákon schválen, znamenalo by to minimálně, že za předčasné splacení hypotéky by klient bance určitě zaplatil nějaký poplatek (např. 2 % z předčasné splátky). Hovoří se také o tom, že by se změny mohly vztahovat i na již existující hypotéky.
Takže?
Než řeknete svému hypotečnímu poradci „já to tedy beru šéfe,“ je velmi důležité s ním vše výše uvedené podrobně probrat, tedy zvážit pro a proti fixace na 1, 2, 3, 5 a 10 let a k tomu myslet i na to, že poslanci a čert nikdy nespí.
