Dnes jsem se podíval pod pokličku těm nejdůležitějším výdajům, které banky běžně započítávají při výpočtu maximální výše hypotéky a také na to, jak tyto výdaje snížit.
Nejprve k samotným výdajům – jaké to jsou?
1. Splátky úvěrů, limity kontokorentu a kreditní karty
Tyto výdaje je nutné vždy započítat. Platí pravidlo, že i kdyby klient některé z těchto splátek omylem, nebo úmyslně zatajil, banka při svém vyhodnocení na jejich výši stejně přijde a může to být považováno za porušení podmínek při vyřizování hypotečního úvěru a impuls k jeho okamžitému zamítnutí.
Jak banky na tyto splátky přijdou i když je klient neuvede?
Banky i nebankovní instituce mají přístup do BRKI (bankovní registr klientských informací) a NBRKI (nebankovní registr klientských informací), do kterého jednotlivé bankovní a nebankovní instituce vkládají informace o úvěrových produktech svých klientů a ostatní banky se na ně při vyhodnocování bonity mohou podívat. Existují i jiné registry, například SOLUS a další.
2. Vyživované osoby
Dalším výdajem, který banky vždy zařazují, jsou děti ve společné domácnosti, tedy ty vaše i děti případného partnera – manžela/ky, druha, družky či registrovaného partnera. Do tohoto typu výdajů lze zařadit i výživné, které platí jeden z partnerů žádajících o úvěr.
3. Pojištění, spoření, běžné výdaje domácnosti
Dalšími výdaji, které je třeba započítat, jsou různá pojištění, spoření, ale i běžné výdaje domácnosti. K těmto výdajům banky přistupují velmi individuálně.
Jaký je recept na snížení výdajů?
Dětí a placení výživného se asi jen tak mávnutím kouzelného proutku nezbavíte, ale na snížení úvěrových závazků bych malý recept měl. Lze úvěry například konsolidovat (sloučit) do jednoho (pokud jich máte více), nebo velmi elegantně požádat o neúčelovou část hypotéky, která má stejnou úrokovou sazbu. Zde můžete výrazně ušetřit, ale je třeba se vždy o konstrukci poradit se svým hypotečním poradcem.
